Čeští Kecalové

Miloš Zapletal – Zet před více než rokem (3/2012) publikoval na webu Gymnasion článek Čeští Kecalové. Na aktuálnosti článek neztrácí ani dnes,  proto projevil přání, aby byli Čeští Kecalové publikováni i na tomto webu.
 
Miloš Zapletal – Zet, narozen 1930, spisovatel (Sedmička, Ostrov přátelství, Stezka odvahy, Soví jeskyně, Cvoci, Světlušky, Lovec hvězd  ad.), autor a editor nejenom skautských příruček (edice Skautské prameny), editor vybraných textů z kronik pražské Dvojky (v rámci Sebraných spisů Jaroslava Foglara), sběratel a popularizátor her (řada knižních titulů včetně čtyř objemných svazků Velké encyklopedie her), překladatel – především knih E.T.Setona), obdržel mimo jiné cenu za celoživotní vychovatelské dílo od Nadace Pangea.
110620112046

Obyčejně nemám chuť vyjadřovat se k současným politickým událostem, komentářů na tohle téma jsou stále plné noviny a je to často tristní čtení. Ale přece jen musím říct pár slov o nepochopitelné krátkozrakosti některých předních českých politiků. Krátkozrakost je možná slabé slovo, spíš bych měl mluvit o zabedněnosti nebo o hokynářské mentalitě. V některých případech předpokládám i nekalé úmysly, záměrné poškozování Evropské Unie v cizích službách.V sázce je příliš mnoho, než abych mlčel.

Když jsem napsal do titulku Čeští Kecalové, nemám na mysli politiky, kteří ve sněmovně mlátí prázdnou slovní slámu, ale chtěl bych tím připomenout jednu slavnou postavu naší národní opery, Kecala z Prodané nevěsty. Jmenovitě jeho výstup, kde zpívá: „Rozumný však muž povážlivý….počítá, co mu to vynese, a když nic, pak chytře vyhne se.“

Kecalův zpěv přesně vystihuje myšlení a bohužel i jednání některých předních představitelů našeho státu. Ve vztahu České republiky k Evropské Unii stále znovu vypočítávají, co je pro nás výhodné a co nevýhodné, na čem vyděláme – a když se jim zdá, že bychom měli druhým něco dát ze svého, hned se chytře vytáčejí, zkrátka chovají se jako Kecalové z českého Zapadákova. Dokud nám EU dává štědré dotace, je to pro ně samozřejmá věc, o níž není třeba mluvit. Ale když se na nás obrátí se žádostí o půjčku, která zdaleka nedosahuje výše dotací, a vyzve nás, abychom se připojili ke smlouvě o rozpočtové kázni, bránící neodpovědnému zadlužování států, hned jsou čeští Kecalové mravně rozhořčeni, co si ta Unie dovoluje, chtít po nás chudácích peníze a připravovat nás suverenitu. |Premiér sice tvrdí, že vede vládu rozpočtové odpovědnosti, ale nikdo mu nesmí mluvit do toho, kolik dluhů naseká.

A většina naší veřejnosti je tak neinformovaná, má tak krátkou paměť nebo Kecalům tak slepě důvěřuje, že se nechá jejích výřečností obloudit. Mám dokonce obavu, že při referendu, zda máme v Evropské Unii zůstat nebo z ní vystoupit, většina občanů by dnes hlasovala pro vystoupení. Vůbec si neuvědomují, co pro nás členství v EU znamená, protože Kecalové melou jen svou o penězích a jiné hodnoty pro ně neexistují. A i s fakty o kladech a záporech našeho členství zlovolně manipulují.

Co tedy Evropská Unie přinesla svým členům – i nám

  1. Konec válek, které po staletí v kratších i delších periodách ničily znepřátelené evropské národy. Jen v první polovině 20. století vypukly na našem kontinentu dva konflikty, které přerostly ve války světové s desítkami milionů obětí. Kdyby sjednocení Evropy nepřineslo nic jiného než tohle, je to stokrát cennější než všechny výhody tak zvané národní a finanční suverenity.
  2. Bezpečí před napadením. Nikdy v našich národních dějinách jsme se nemohli cítit tak bezpečni jako dnes pod křídly EU. V minulém století nás ohrožovaly nacionalistické, diktátorské vlády v sousedním Německu, Polsku, Maďarsku, pak nás šest let okupovalo Německo a jen jsme se dostali z jeho moci, o necelé tři roky později z nás udělal svou bezprávnou gubernii Sovětský svaz. Ten nás držel v područí celých 41 let.
  3. Volnost pohybu po 27 státech Unie Dokud jsme nebyli jejími členy, potřebovali jsme k cestám do zahraničí pas a většinou i vízum, což stálo čas i peníze. Za vlády komunistů do roku 1989 dostal povolení k vycestování na Západ málokdo a i tomu byla přidělena směšná částka zahraničních valut, česká koruna nebyla směnitelná.
  4. Možnost studia, práce a bydlení v celé EU. Před naším přistoupením k EU to byl fantastický sen.
  5. Společný trh, konec celních bariér.
  6. Stali jsme se členy jedné z nejmocnějších hospodářských soustav na světě. Jako samostatná malá republika bychom sotva obstáli v konkurenci takových gigantů jako USA, Čína, Indie, Rusko.
  7. Možnost podílet se na dalším vývoji Unie i celé Evropy.
  8. Ochrana před vnitropolitickými extrémy. Kdyby se dostala v některé zemi k moci nedemokratická extrémní levice nebo pravice, Unie by svým tlakem zabránila vzniku diktatury.
  9. Finanční dotace nejrůznějšího druhu, které převyšují objemem peníze, které Unii odvádíme.

Co můžeme za tyto úžasné hodnoty EU nabídnout?

  • Spolehlivé partnerství v dobách dobrých i zlých.
  • Solidaritu, vzájemnou pomoc v krizových situacích.

Obávám se, že od nás Unie nedostává jedno ani druhé. Aspoň mám ten pocit ze slov a hlavně činů jak našeho premiéra, tak prezidenta. Z pohledu jiných členských států musíme vypadat jako nespolehliví vesničtí chytráci, kteří hledí jen na svůj prospěch.

Vidím jen dvě možnosti. Buď zůstaneme členy EU a zapojíme se naplno do jejího dalšího budování, nebo z ní časem vypadneme a dostaneme se do mocenské sféry Ruska. Můžeme tedy buď dál postupovat do Evropy, jak jsme o tom před dvaceti lety volali, nebo udělat čelem vzad a vracet se zpátky do Asie.

Jestliže se většina rozhodne pro druhou možnost, nechť si pak stěžuje jen sama na sebe. Protože brzy by poznala katastrofální důsledky takového návratu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *